Filip Římek 
Windows 11
Je tomu již zhruba dva měsíce, co mám, ač některá nedoporučení, nainstalovány Windows 11 Beta ve svém produkčním počítači. Tento článek bude spíš osobním shrnutím dojmů z tohoto zbrusu nového operačního systému.
Jak již bylo na všemožným webech popsáno, od uvedení do insider vlákna Windows 11 uběhly zhruba dva měsíce, tento systém i přes své hodně ranné sestavení byl více jak použitelný. Původní článek o tom jak jsem instaloval první build naleznete zde. Šlo o trochu punk verzi, která jak již článek říká, byla klasickým únikem z laboratoří Microsoftu.
Windows 11 a UUP Dump
Situace se změnila po pár dnech, kdy Microsoft vydal možnost pro DEV insidery možnost upgradu na nový systém. Nyní se již po internetu válí hromady různých ISO souborů, které povětšinou jsou prolezlé různými viry, červy a podobnou havětí. Proto se velmi nedoporučuje tato pokoutná sestavení vůbec instalovat a používat. Jedinou světlou vyjímkou jsou snad jen scriptovací nástroje od UUP Dump, které jsou dle všeho čisté a dají se odsud stáhnout spolehlivé scripty na sestavení daného ISO souboru přímo ze souborů, které se evidentně stahují přímo ze serverů Microsoftu.
Za ty dva měsíce, se mi jednou povedlo systém jednou opravdu popravit, nicméně slabina kterou se mi to povedlo je již stará jak Windows samy. Při upgradu jsem nasimuloval tvrdré vypnutí. Dost se mi to povedlo, protože veškeré pokusy o obnovení systému selhaly, tj. detekce instalovaného upgradu mimo provoz (roll-back), nouzový režim i režim obnovy systému také selhaly. Nic jiného než čistý reinstall z nejnovějšího buildu mě hodně překvapila svou tryskovou rychlostí. Systém jsem měl nainstalovaný za 7 minut.
Což je pro člověka, který začínal s Microsoftem ve verzích 3.11 docela dost ohromné číslo. Za sedm minut to nedá ani kdejaký Linux i když se to v poslední době hodně zlepšilo. Nicméně o instalaci si můžete počíst i v mém dalším článku zde.
Používání je pro každého vždy oříšek, pro mě ani tak nebylo. Okamžitě si všimnete, že je systém “kulatý”. Veškerá okna se zakulatila, pro moje oko znalé i ostatních systémů je to konečně krok kupředu, hranaté kostičky už od dob Metra jsem opravdu neměl ve velké oblibě. Celý design systému je takový, dle mého názoru, velmi dotažený.
Je jen věčnou škodou, že s tím Redmondští nepřišli již dávno. Pamětníci namítnou Windows XP, ale ty už dnes jsou mimo hru a navíc ten jejich defaultní vzhled mi vždy připadal jak pro děti. Celá Windows 11 působí hodně konzistentně.
Moc se mi líbí přepracovaný hlavní panel, který po vzoru Apple přesunul zástupce aplikací a nabídku Start do prostřed panelu. Mnohým se to nelíbí, že budou muset hledat Start, protože se spuštěnými programy se nabídka co do šířky mění. Ruku na srdce, kdo dnes ještě kliká myší na Start? Já teda ne. Když do něj potřebuji, tak používám klávesu, která je dnes na každé klávesnici standardem.
Pak vypisuji co chci spustit do fulltextového vyhledávače. Je to obrovsky efektní, než hledat apku někde kdesi v seznamu. A věřte, že toto vyhledávání je opravdu na super úrovni, rychle vyhledá daný program, v pravé části nabídne možnosti spuštění, připnutí na hlavní panel a podobně. Fulltextové vyhledávání v nabídce Start je opravdu mocný nástroj, při hledání i souborů, kde dosahuje až neuvěřitelné rychlosti. Tedy alespon na mém počítači, který je osazen nvme diskem.
Reakční doba samotného systému, je opticky asi podobná jak u Windows 10, nicméně pokud si vezmete stopky do ruky znovu, tak zjistítě, že v mnoha případech Windows 11 jsou o dost efektivnější. Nejvíce je to znát asi pri startu tohoto systému, který je opravdu bleskový ve spojení s UEFI bootem.
O panelu nastavení jsem psal také v jednom z předešlých článků, nicméně po dalších pár buildech se situace hodně zlepšila, hlavně co se do rychlosti (opět rychlosti) týče. Ovládání je hodně intuitivní a i zde je vidět ohromná inspirace, tentokrát v mobilním Androidu, který kdo má tak se v staronových nastaveních bude cítit jako ryba ve vodě. Jak jsem již psal na začátku článku, jsem dlouholetý uživatel všemožných operačních systémů a tyto nástroje na nastavení konečně začínají dávat smysl 21. stolení.
Ovládací panely jsou už opravdu jenom pro geeky a trofnu si říct, že většinu potřebných běžných nástrojů a nastavení zde již najdete namigrované. Jediné co mě hodně zarazilo, že nastavení zvůků a ukazatele myši jsou ještě stále v klasickém provedení, které známe již x (desítek) let. Zrovna tyto dva nástroje bych opravdu čekal namigrované do “moderních nastavení” jako jedny z prvních, i přes to, že se v nich dnes vlastně již ani nic nenastavuje. To je asi hodně velké mínus.
Je to mínus i vzhledem k tomu, že se do těchto dialogů dostanete v novém nastavení na dva kliky. Budiž omluvou pokročilá (konečně) motivů a jejich různých klikátek od tmavého režimu počínaje po různé wallpapery. V tomto směru je vidět, že Microsoft opravdu pracuje na plné obrátky. A Nastavení jsou co verze lepší a lepší. Docela mě hodně baví jak se snaží integrovat vše do jednoho nastavovacího balíku. Je to hodně praktické.
Obrovské plus i přes to, že se stále jedná o Beta build je to co asi chtějí všichni. A to stabilita, ta je opravdu na super úrovni. Jak s ní začaly Windows 10, tak u Windows 11 se ještě hodně polepšili. Stabilita systému a jeho nároky jsou o hodně lepší jak u jejich předchůdce. Ruku v ruce s tím jde i výdrž na baterii, která je na mém DELL Latitude 5510 asi o půl hodiny delší jak na Windows 10 při stejném zatížení.
Ne netestoval jsem to žádným programem, ale jen mým úsudkem kdy počítač mám zapnutý 12 hodin denně a na baterii vydržel cca 6 hodin na Windows 10 a na Windows 11 to dal opravdu skoro na sedm. Celý systém mi příjde hodně dotažený, i když se inspirovali kde jen mohli, ale na mě to působí hodně konzistentně, tak nějak konečně pěkně i přes to, že je to produkční počítač.
Zkrátka konečně se na ty Widle dá zase po dlouhé době koukat 🙂
About Author
